Ondřej Kobza: Od Jošta až k moři. Zvu vás ke Stolu ve středu!

Uprostřed prázdnin čeká Brno nezvyklé oživení. Ve středu města se rozprostře dlouhý, bíle prostřený stůl. Zván k němu bude každý. Bez registrace, bez vstupného. Podmínkou je něco přinést a nejlépe se podělit se sousedem. Bábovka, domácí pomazánka nebo jen košíček jahod. A k tomu kytaru nebo housle. Na jednom konci začne hostina u koně, na druhém skončí u vody. Odskočit si od pikniku k moři, a pak zpátky za přáteli. Jako u moře. 31. července. Ve středu léta, ve středu Brna, ve středu. 

‍

Akci vymyslel a pořádá spolek Piána na ulici Ondřeje Kobzy společně s Kávéeskou. V minulosti se tak sešli lidé u jednoho stolu na Karlově mostě, v Pardubicích nebo Mělníku. Žádný oficiální program není. Hlavním účinkujícím je každý, kdo přijde. S Ondřejem Kobzou jsme si povídali o inspiraci a motivacích k pořádání společného stolování i o tom, v čem je právě brněnská akce unikátní.

‍

Co vás inspirovalo k uspořádání prvního společného stolování?

Náš spolek Piána na ulici se již 11 let zaobírá nejrůznějšími bláznivostmi ve veřejném prostoru. Piána, šachy, Poesiomaty. Před čtyřmi lety jsme pořádali na Karlově mostě hostinu pro tisíce lidí. Přijít mohl každý, jen musel něco přinést a rozdělit se se sousedem. A stejně jako se šířil po světě svatý Jan Nepomucký, jeho sochy můžeme vidět v zapadlých vískách v Indii a Jižní Americe, tak by se mohla šířit myšlenka dlouhých stolů. A nejenom na mostech, ale i na silných místech.

Podobných akcí jste již udělali několik, jak se mění a vyvíjí?

Pořádali jsme dlouhý sousedský stůl například v Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Mělníku. Chystáme Choceň, Ostravu. Podobně jako se pořádají čarodějnice, tak by se z toho mohl stát takový novodobý svátek. A každé místo by si mohlo upravit určitá specifika. Základní věci zůstávají. Dlouhý stůl. Alespoň sto metrů dlouhý. Každý něco přinese a alespoň symbolicky se rozdělí se sousedem. Silné místo.

Teď tedy přicházíte se svým projektem do Brna. V čem je právě brněnská akce specifická?

Brno by mohlo být specifické v tom, že se stůl potáhne jak ocas přímo pod ocasem koně Jošta. Myslím, že zrovna o těch pár míst přímo pod koněm bude velký zájem. Žádné rezervace ale neděláme, spoléháme na spontaneitu a ohleduplnost hostů.

Máte z proběhlých akcí nějaký zážitek, o který se můžete podělit? Něco, co vám udělalo radost a dokázalo vám, že šlo o dobrý nápad, něco, co vás překvapilo?

Jsem vždy v úžasu, že v záplavě všudypřítomných akcí si lidé vždy najdou čas a přijdou. A ještě něco přinesou. Jednohubky, chlebíčky, špenátové záviny. Je to asi archetypální, někam přijít a něco přinést. Jídlo spojuje. A člověk se i rád podělí. A pochlubí…